Přírodní léčivé prameny v Luhačovicích
Luhačovice nabízejí jedinečné bohatství – přírodní léčivé prameny. Společnost Lázně Luhačovice, a.s. spravuje Vincentku a 9 dalších minerálních pramenů.
Luhačovické minerální vody mají vysoký obsah minerálních látek a vynikající proplynění volným oxidem uhličitým. Jejich teplota se pohybuje mezi 10 a 14°C. Jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě.
Pomáhají při lázeňské léčbě dýchacího ústrojí, pohybového ústrojí, trávicího ústrojí, oběhového ústrojí, cukrovky i rekondici po onkologické léčbě.
Využívají se k pitné kúře, inhalačním procedurám a k uhličitým koupelím. Ročně provedeme až 100 000 přírodních uhličitých koupelí a bezmála 200 000 inhalací minerální léčivé vody.
Nejznámějším luhačovickým léčivým pramenem je Vincentka. Vincentka je základním inhalačním médiem ve většině inhalatorií v České republice. Její účinek přímo z pramene je ovšem nenahraditelný.
Vincentka
Je nejznámějším luhačovickým pramenem. Vyvěrá na lázeňském náměstí a je jímána v hloubce 50,2 m. Byla známa odnepaměti a původně nesla název "Hlavní pramen". Koncem 18. století byl pramen obezděn a zastřešen, později se nad ním vybudoval pavilon ve tvaru kaple. Stěny kaple zdobily malby a zlatý nápis "Nemocnému k útěše, zdravému k potěše". Pramen byl pojmenován podle majitele zdejšího panství, hraběte Vincence Serényiho, který se zasloužil o rozkvět lázní. V roce 1947 se budovala nová kolonáda a v rámci její výstavby byl pramen umístěn do současné haly. Zde je sveden k výdejnímu pultu, odkud lze minerální vodu nabírat jak studenou, tak ohřívanou. Vincentka se používá k pitné léčbě a k léčebným inhalacím. Vydatnost pramene činí 14 l/min.
Hala Vincentka prošla v roce 2019 celkovou revitalizací.
Aloiska
Patří k nejstarším luhačovickým minerálním pramenům a byla známá již před rokem 1770. Vyvěrá v parku nad Bílou čtvrtí na jihozápadním úpatí Velké Kamenné, asi o 30 metrů výše než ostatní prameny. K pitné léčbě se začala používat až ve dvacátých letech 19. století. Nesla názvy "Lesní pramen", "Pramen v hoře" nebo také "Luisin pramen". Nejdříve měla formu studánky a později kamenné jímky, nad níž byl vybudován dřevěný pavilon. Větší zásah do jímání byl proveden v roce 1904 a v letech 1929 - 1930. V tomto období začala vydatnost pramene klesat. Starý pramen se zrušil, znovu zachytil ve studni o hloubce 14,4 m a přejmenoval na Aloisku. Současná podoba pavilonu pramene pochází z roku 1963.
Pramen Aloiska se využívá k pitné léčbě při onemocnění zažívacích orgánů. Pramen je volně přístupný věřejnosti. Průměrná vydatnost pramene jsou jen 3 l/min.
Ottovka
Je třetím nejznámějším pramenem. Původně vytékala ze strže zvané "V Zelnici". Ta se nacházela na pravém břehu Horní Olšavy na úpatí Malé Kamenné. V roce 1905 byl pramen, který původně vytékal z pukliny v pískovci, zachycen v kamenném sklípku. K dalším úpravám došlo v letech 1929 - 1939, kdy se nad pramenem postavila klenutá jeskyně uzavřená mřížovou branou. V té době se nedaleko jejího skutečného výtoku zbudoval kruhový pavilon a malá výtoková kašna, kudy voda vytéká nepřetržitě po celý rok. Své jméno dostal pramen podle dalšího člena rodu Serényiů, hraběte Otty.
Vydatnost pramene je pouze 3 l/min.
Dr. Šťastného
Nejzajímavější z luhačovických pramenů vyvěrá na severozápadním úpatí Velké Kamenné severozápadně od Lázeňského divadla. Byl objeven začátkem 20. století během kopání studny Janovky, v jejímž dnu se prováděl zkušební vrt. V hloubce 39 metrů došlo k erupci proplyněné minerální vody, která začala stříkat do výše 13 metrů. Pramen se stal evropskou senzací a získal jméno Gejzír. Brzy se ukázalo, že pramen způsobuje snižování vydatnosti okolních pramenů. Byl proto zregulován, spoután a znovu vystrojen, tentokrát pod názvem Pramen MUDr. Františka Šťastného. František Šťastný byl luhačovický rodák umučený nacisty za to, že v době druhé světové války pečoval o raněné partyzány.
Pramen je volně přístupný veřejnosti. Výtok pramene je regulován na 5 l/min.
Nový Jubilejní
Pramen Nový Jubilejní byl navrtán v roce 1988. Nachází se mezi Společenským domem a vilou Alpská růže. Přírodní léčivý zdroj vyvěrá v hloubce 50,5 m a je využíván hosty akciové společnosti Lázně Luhačovice k přírodním minerálním koupelím a inhalacím.
V září 2013 byl pramen Nový Jubilejní slavnostně zpřístupněn veřejnosti.
Nově vzniklý pavilon má tvar kruhu a je obklopen stále zelenými rododendrony. Tím vzniklo uzavřené intimní zákoutí otevřené pohledům na okolní stavby. Uprostřed kruhu se nachází samotný vodní prvek, pítko, jehož tvar připomíná krystal soli. Ta je ve zdejších minerálních pramenech bohatě obsažena a podle legendy o solných sloupech ukrytých v zemi symbolicky vystupuje nad zem. Tvar krystalu ladí se strohou funkcionalistickou architekturou přilehlého Společenského domu. Horní část kvádru tvoří skleněná nádoba, pod níž se voda rozstřikuje a vnáší do celé kompozice pohyb. Minerální vodu je možné nabírat u čtyř okrasných kohoutků s nevšedním technickým řešením. Kohoutky ovládá fotobuňka, která reaguje na pohyb návštěvníka již při vstupu do prostoru a ne až u vlastního pramene. Strany kvádru nesou květinové motivy, které vycházejí z původního názvu "Luční pramen". Zobrazenými motivy jsou květy bedrníku, které se staly základním motivem a inspirací Jurkovičovy architektury. Celý prostor dotváří výrazná atypická čtrnáctimetrová lavice s opěradlem vyrobená ze speciálního dřeva severského smrku. Dřevěná lavice symbolicky propojuje pavilon s vilou Alpská růže, která je nejcharakterističtější budovou alpského stylu z druhé poloviny 19. století.
Dřevěnou lavici navrhli manželé Vránovi. Krystal je dílem sochaře Ondřeje Olivy, syna známého sochaře Otmara Olivy. Veškeré náklady na vybudování pavilonu hradila ze svých prostředků společnost Lázně Luhačovice, a.s.. Pramen je volně přístupný veřejnosti. Vydatnost pramene je 60 l/min.
Nová Janovka
Byl získán v roce 1987 vrtem do hloubky 30,5 metru severovýchodně od budovy Inhalatoria. V té době byl ideálním řešením nedostatku minerální vody pro přírodní uhličité koupele. Jeho vydatnost byla vysoká. Činila a dosud stále činí 60 l/min. Minerální voda pramene Nová Janovka tvoří jednu z pěti součástí inhalační a koupelové směsi.
Pramen Nová Janovka byl v roce 2016 přiveden do nového balneoprovozu v dětské léčebně Miramonti, kde je využíván k pitné kúře, inhalacím a uhličitým koupelím.
Minerální prameny využívané k balneologickým účelům
Nová Čítárna
Pramen byl zachycen v roce 1987 vedle Společenského domu ve skále v hloubce 50,6 metrů. V době provedení vrtu měl udivující vydatnost 120 l/min. S ohledem na možný vliv na ostatní prameny byla jeho vydatnost omezena na 90 l/min. Minerální voda se čerpá do vodojemu, odkud se odvádí a dále využívá k inhalačním a koupelových procedurám.
Elektra
Je nejkoncentrovanějším luhačovickým pramenem. Dříve vytékala v původním řečišti Horní Olšavy v místě tehdejší elektrárny. Nyní se nachází pod kulturním domem Elektra. V letech 1908 - 1910 se zde vykopala a vyzdila studna, o 20 let později byl v jejím dně proveden vrt do hloubky 81 m. V letech 1941 - 1966 bylo možné odebírat minerální vodu přímo z pramene. Pro vysoký obsah nerostů se zdroje používalo k výrobě zřídelní soli, která sloužila k přípravě domácích inhalací. Nyní je pramen pro veřejnost uzavřen. Jeho minerální voda se používá k inhalačním a koupelovým procedurám v lázeňském hotelu Morava a tvoří směs používanou při koupelových procedurách také v Alexandria**** Spa & Wellness hotelu. Maximální vydatnost pramene činí 30 l/min.
Vladimír
Pramen byl vyvrtán v roce 1988 v zahrádce na levém břehu Šťávnice naproti sanatoria Miramare u areálu Městské policie. Přírodní léčivý zdroj vyvěrá v hloubce 42 m a je nově využíván od dubna 2023 k přírodním minerálním koupelím a inhalacím. Minerální voda ze zdroje je velmi koncentrovaná.
Jubilejní
Pramen je umístěn poblíž zdroje Nový Jubilejní mezi Společenským domem a vilou Alpská růže. Je z roku 1925 a byl převystrojen v 90. letech ze studny na vrt o hloubce 8 m. Zdroj slouží jako pozorovací a není jinak využíván.
